Svatební hostina a její pravidla
Stará tradice říká, že se sňatek nepovažuje za závazný, dokud spolu novomanželé společně nepojedí. Tradičně také bývá za hostitele považována rodina nevěsty. Náklady na svatební hostinu se dělí mezi obě rodiny tak, že rodina nevěsty hradí jídlo a rodina ženicha nápoje.
.
U slavnostní tabule platí zásada, že novomanželům je vyhrazeno
místo v čele stolu. Napravo od nevěsty sedí rodiče ženicha a nalevo od ženicha rodiče nevěsty. Dále sedí hosté podle stáří, postavení a příbuzenského poměru. Novomanželé přicházejí ke svatebnímu stolu až tehdy, když jsou u tabule přítomni všichni svatební hosté. To je pravidlo, na které se velmi často zapomíná ! Málo kdo také ví, že novomanželé mají právo odejít ze svatební hostiny jako první ( nejdříve však po obědě ) a nemusí se s nikým loučit.
.
Svatební hostinu zahajuje přípitek. Připíjí se většinou šampaňským. Přípitek by měl být velmi stručný a měl by se ho zhostit některý ze svědků, např. :
.
" Poprosím vás, abychom všichni povstali a připili na zdraví, štěstí, lásku a dlouhá krásná léta společného života našich novomanželů ".
.
Po přípitku ženich poděkuje za projevené blahopřání a nevěsta popřeje hostům dobrou chuť.
.
Mezi prvním a druhým chodem oběda pronáší svou řeč otec nevěsty. Přivítá zetě, jeho rodiče a sourozence jako členy rodiny. " Rozloučí " se se svou dcerou a pronese o ní několik hezkých slov. Mezi druhým a třetím chodem oběda pronese svou řeč otec ženicha. Přivítá nevěstu do své rodiny, poděkuje její matce a řekne několik slov o svém synovi. Dokud nepronesou slavnostní řeč oba otcové, měl by se každý z přítomných svatebních hostů zdržet svých vlastních projevů. Poté již mohou svatebčané pronášet svou řeč libovolně. Pokud je na svatební hostinu po církevním obřadu pozván oddávající kněz, platí zásada, že pronáší svou řeč jako první ! Slavnostní řeč se pronáší zásadně ve stoje. Delší svatební řeč může být přednesena z připraveného textu. Každá svatební řeč by měla mít cit a vtip.
.
Harmonogram svatební hostiny by měl být dobře připraven a může mít tuto podobu :

První novomanželský tanec
.
.
Málo kdo ví, že nevěsta má mít při prvním tanci se svým manželem v ruce svatební kytici ! Následuje tanec s rodiči navzájem, dále se svědky a další pořadí tance je již zcela bez jakýchkoliv zákonitostí.
.

Gratulace a dary
Svatební dary přinášejí novomanželům pozvaní hosté a
příbuzní, ale drobný dárek si mezi sebou mohou vyměnit i novomanželé. Pokud snoubenci před stavbou sepíší tak zvaný svatební list – seznam všeho co by potřebovali do nové domácnosti, a nechají ho kolovat mezi pozvanými svatebními hosty, ulehčí jim tak problém s vybíráním dárku. Svatební dary by měly mít praktický význam pro domácnost novomanželů. Rodiny jako celek mohou dávat společné svatební dary, Je vhodné, aby se příbuzní předem domluvili jaký svatební dar kdo koupí, aby se novomanželům nakonec nesešlo víc stejných darů, byť praktických. Svatební dary se doručují do domu nevěsty několik dní před svatbou, nebo se přinášejí osobně ve svatební den.
Ve svatební den novomanželé gratulace a dary přijímají zásadně ve stoje a nevěsta má mít v levé ruce svatební kytici. Pravou má mít volnou pro podání ruky. Drobnější svatební dary a blahopřání se předávají do rukou ženicha a ten je dále předává svědkovi, který je vystavuje na určené místo. Vhodnější však je, když svatební dar po provedené gratulaci dárce sám postaví na určené místo. Nevěsta se při gratulaci nikdy nelíbá na ústa. Případný polibek by měl být pouze symbolický a měl by směřovat k tváři. Ženicha může políbit jeho matka a matka nevěsty. Jiné ženy by ženicha líbat neměly a už vůbec by se neměli líbat se ženichem gratulující muži. Gratulace od dětí přijímají novomanželé tak, že se pokrčí v kolenou, případně mohou malé dítě vzít do náruče.
.

Krájení svatebního dortu, koláče, cukroví
Krájení svatebního dortu přichází po svatebním
menu, po prvním tanci nebo po gratulacích. Vhodné je začít s krájením svatebního dortu v době, kdy je následně plánováno čtení svatebních gratulací a rozbalování dárků. Před krájením svatebního dortu je dobré objednat hostům kávu nebo čaj. Svatební dort by měl mít na svém vrcholu figurku ženicha a nevěsty, případně spojené prstýnky, nebo jiný výrazný symbol odlišující ho od ostatních dortů. Ke krájení svatebního dortu přinese na stůl číšník nádobu s vodou, do které se namáčí nůž.
.
Dort krájí nevěsta a ženich jí při tom drží ruku, Symbolizuje tím svou vůli pomáhat při domácích pracích. První kousek dortu podá ženich nevěstě, druhý nevěsta ženichovi. Další kousky dortu se podávají rodičům nevěsty, rodičům ženicha a teprve pak ostatním svatebním hostům.
Ostatní svatební dorty, koláče a cukroví slouží nejen k pohoštění v průběhu svatebního dne, ale jsou také součástí tak zvané výslužky, které vyjadřuje poděkování hostům za jejich dary a účast na svatbě. Výslužku zabalenou v ozdobných krabičkách nebo ozdobném papíře obvykle rozdává matka nevěsty při odchodu svatebčanů ze svatby. Výslužka v podobě koláčků se také dává matrikářce, oddávajícímu, fotografům, řidičům a ostatnímu svatebnímu personálu který se záslužně podílel na průběhu krásného svatebního dne.

Čtení gratulací a rozbalování darů
Po rozdání nakrájeného svatebního dortu a
u kávy je vhodná doba na čtení svatebních gratulací a rozbalování svatebních darů. Za tím účelem je dobré spojení s osobou kultivovaného projevu, která není dosud společensky unavena a má smysl pro humor.Právě takové osobě by mělo být čtení svatebních gratulací svěřeno. Pokud se sejde gratulací příliš velké množství a jejich čtení by zabralo mnoho času, je lépe gratulace nečíst a pouze za ně poděkovat. Vrchol neslušnosti by byl přečíst jich jen několik a zbytek ponechat bez povšimnutí. Za každé přečtené blahopřání novomanželé poděkují a mohou pro ostatní připojit několik stručných informací o osobě odesílatele.
.
Rozbalování darů na svatební hostině má svá úskalí. Ta tkví většinou v tom, že příbuzní a ostatní hosté chtě nechtě porovnávají, kdo jaký svatební dar a v jaké hodnotě věnoval. I když jsou vztahy v rodině sebelepší je vhodnější se této proceduře vyhnout, poděkovat všem za svatební dary a prohlédnout si je v klidu doma, třeba následující den.

Hudba pro svatební den
.
Svatební obřad je svátostí, jejíž důležitost by měla být podtržena tklivou svatební melodií. Mezi nejoblíbenější svatební hudbu ke svatebnímu pochodu patří Svatební pochod ze Snu noci svatojánské od F. Mendelsohna, Svatební pochod a
la Handel od B. A. Wiedermanna, Triumfální pochod Giuseppe Verdiho, Polonéza od Antonína Dvořáka, Preludium od M. Charpentiera nebo Rondo od J. Clarka. Vhodnou varhanní hudbou je Ave Maria od J. S. Bacha nebo F. Schuberta. Po souhlasu snoubenců k uzavření manželství se hodí Beethovenova Óda na radost nebo Vivaldiho Primavera.
.
Se vstupem novomanželů do místnosti, kde se koná hostina, by měla zaznít hudba, kterou mají ženich i nevěsta rádi, nejlépe nějaká zamilovaná píseň. Romanticky působí např. My Hearth Will Go On, Only You, Yesterday apod. Po obědě se hrají poslechové skladby 60. až 90. let, a to až do prvního manželského tance. Teprve pak se mohou na taneční parket přidat hosté. Jakmile nastane volná zábava, je jen na novomanželích a hostech, jaká hudba se bude hrát. Nehodí se však pouštět techno, funky, house nebo metal. Oblíbený je pop, rock, disko, country, swing, ragge a lidovky.

